Panta Rhei

Shlížím z kopců do údolí
Vidím padající listí, proudící světlo mění jeho barvy
Jasně září slunce skrz mou neposednou mysl
Jen orel letí (bez starosti) nad mou hlavou

Čistá voda odtéká
Studná řeka se mění
Smutek nahrazuje štěstí
Vzpomínky vadnou

Z nebe padá déšť
Z tvých očí kapou slzy
Pak uschnou a padají znovu
Cítíš vítr ve vlasech

Skrz zamlžené okno vidím vločky sněhu padající na zem
Podzim odešel, zima stojí před mýma očima

Ve všech těch pohybech vidím znamení, které mi dáváš
Nic nejde ani na chvíli zastavit

Slyš pláč dítěte, slyš nářek starce
Oba musí jednou znovu zemřít

Můžeš zpívat slova smutné písně a až skončíš,
Můžeš začít desettisíckrát znovu od začátku

Nech mě dotknout se řeky, která, zdánlivě pomalu, teče kolem
Chci zkusit prolomit všechny ty neznámé hranice
Zastavit se v okamžiku, zkusit zastavit čas
Věřím, že to jde, alespoň na malou chvíli

Zvuk šumících moří, vlny plynoucího času
Zní galaxií, obíháme kolem slunce
Vrásky na našich obličejích přibývají s každou vteřinou
Nemůžeš smýt stopy času ze všeho kolem

Okamžiky jasnosti zaplňují mou nečistou, zaslepenou mysl
Věřím, že ti mohu věřit, alespoň na malé chvíle
Má naděje odchází, nemůžu tě spatřit a tvůj pláč se rozléhá tichem, tančí vysoko nad vším

Mraky mění své beztvaré tvary,
mizí v noci a objevují se v bílém denním světle
Síla boje způsobuje zlé války,
láska nám přináší mír a náhle je po bouři

Ozvěny minulosti kříží cestu osudu, naše srdce touží,
boří všechna pravidlo
Plameny pálí budoucnost - všechno se zdá tak kruté
Všechen smutek a bolest zmizí se vzpomínkami na tebe